Povinnosti realitního makléře ze zákona

Povinnosti realitního makléře ze zákona
Doba čtení: 4 minuty

Realitní makléř má celou řadou zákonných povinností. Za porušení některých povinností jsou drakonické pokuty, proto je dobré se s nimi seznámit. Pojďme si je shrnout.

1. Bezúhonnost

Chcete-li mít jako realitní makléř živnost, musíte být bezúhonní. Tuto povinnost stanovuje jak § 5 Zákona o realitním zprostředkování (dále také „Realitní zákon“), tak i § 6 odst. 1 b) Živnostenského zákona.

2. Živnostenské oprávnění

Další povinností je získat živnostenské oprávnění Realitní zprostředkovatel a splnit podmínky Živnostenského zákona. Tyto povinnosti však nemáte, pokud budete vykonávat práci makléře v zaměstnaneckém poměru. Realitních kanceláří, které makléře zaměstnávají na hlavní pracovní poměr je však velmi málo. Většina realitek spolupracuje s makléři, kteří mají vlastní živnost.

Realitní živnost je vázanou živností. K získání vázané živnosti musíte splnit podmínky živnostenského zákona. Popsali jsme je v článku Jak se stát realitním makléřem.

3. Povinnosti ze Zákona o realitním zprostředkování

Obsahová činnost realitního makléře

§ 3 odst. 2 Zákona o realitním zprostředkování definuje činnosti realitního makléře (tzv. realitního zprostředkovatele) takto:

a) poskytnutí inzertní služby,
b) posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny,
c) zpracování marketingu nemovité věci,
d) zajištění prohlídky nemovité věci,
e) obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí,
f) zprostředkování poskytnutí právních služeb,
g) zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

Realitní zákon sice výslovně nepřikazuje, aby makléř všechny tyto činnosti poskytoval. Nicméně jsou nezbytné, aby došlo k úspěšnému zprostředkování obchodu.

Pojištění profesní zodpovědnosti

Realitní makléř musí být dle § 7 Realitního zákona po celou dobu výkonu realitní činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit klientům újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování.

Zprostředkovatelské smlouvy jen písemně

Realitní makléř je oprávněn dle § 9 Zákona o realitním zprostředkování nabízet realitní služby pouze na základě písemné zprostředkovatelské smlouvy.

4. Povinnosti z AML zákona

Realitní makléř je dle zákona proti praní špinavých peněz (tzv. AML zákon) povinnou osobou a má tedy dle tohoto zákona povinnosti. Zejména povinnost identifikovat klienta, prověřovat původ nabytých peněz kupujícího, ale i prodávajícího. V případě zjištění podezření z praní špinavých peněz je povinen informovat FAÚ (Finanční analytický úřad) atd. Podrobnosti jsme shrnuli v samostatném článku AML pro realitní zprostředkovatele. Povinnosti za neplnění podmínek AML zákona jsou opravdu drakonické, proto byste je neměli brát na lehkou váhu.

5. Povinnosti z nařízení GDPR

GDPR (z angličtiny General data protection regulation) je celým názvem nařízení Evropského parlamentu o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Toto nařízení makléři stanovuje celou řadu povinností, které jsme shrnuli v samostatném článku GDPR – ochrana osobních údajů.

6. Poučení spotřebitele

Pokud realitní makléř uzavírá realitní smlouvy se spotřebitelem, má povinnost spotřebitele informovat a poučit o některých skutečnostech. Např. o jeho právu odstoupit od smlouvy, adresu provozovny, adresu, na kterou může zaslat stížnost atd. Viz § 1820 občanského zákoníku.

7. Sociální a zdravotní pojištění

Pokud v realitách podnikáte jako fyzická osoba a podnikání je váš hlavní zdroj příjmu, máte povinnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. První rok činnosti platíte zálohy v min. výši. Pracujete-li jako makléř na vedlejší činnost, pak zálohy první rok platit nemusíte.

8. Daně

Z příjmu má realitní makléř samozřejmě povinnost platit daň z příjmu.

Realitní makléř má rovněž povinnost se registrovat k dani z přidané hodnoty, pokud jeho obrat za předcházejících 12 měsíců činnosti překročí 2 mil. Kč.

Co realitní makléř nesmí

Na závěr stojí za zmínku i to, co realitní makléř nesmí.

Realitní zprostředkovatel nesmí dle § 4 Zákona o realitním zprostředkování nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

V případě, že by si klienti sami vyžádali úschovu u realitního zprostředkovatele, nesmí realitní zprostředkovatel použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.

Chcete se stát realitním makléřem v Alfě nebo se dozvědět o práci makléře více?

Kontaktujte nás

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA od Google s ochranou soukromí

Petr Podlešák
Autor článku: Bc. Petr Podlešák, manažer RE/MAX Alfa
Tel. 603 426 237

Příspěvky v blogu